Bestie, druhá kapitola

17. 11. 2019 6:53:25
Matěj Mlynář, hrdina detektivek Bez duše a Zavátá sněhem, přichází v novém příběhu na pokračování. Bude vycházet v neděli jednou za 14 dnů.

Matěj Mlynář, hrdina detektivek Bez duše a Zavátá sněhem přichází v příběhu na pokračování.

Matěj Mlynář nikdy neplánoval, že se stane policistou. Když ale jednoho dne zmizí a následně je nalezen mrtev jeho nejlepší kamarád Tibor, osud ho zavane úplně jiným směrem. V touze pohlédnout vrahovi svého přítele jednou do očí se stává policistou. V Bestii ale není ještě vysloužilým vlkem samotářem. Je vlčetem, kterému teče mléko po bradě, a s vyšetřováním zločinů nemá příliš mnoho zkušeností. Zato zápalu ano. A když ho osloví matka dítěte zasažena tragédií, nedokáže jen tak sedět a vyráží pátrat do ulic Jindřichova Hradce, které jsou temnější, než by se mohlo na první pohled zdát.

Přečtěte si:

Prolog

První kapitolu

/Dvě/

Šéf řval.

Nadával.

Říkal, že jsem magor a co si jako prej vůbec myslím, chovat se takhle.

Nezmohl jsem se ani na slovo.

Když konečně utichl jako rozbouřená Etna, práskl pěstí do stolu a poslal mě na nucenou dovolenou se slibem, že tohle celý bude mít ještě dohru.

Víte co?

Nelitoval jsem toho.

Naopak.

Tomu hajzlovi bych tu ruku neváhal zlomit podruhý.

Za to, jak se k Novákový a její dceři choval, si zasloužil mnohem horší věci.

Tuhle poznámku jsem si přirozeně nechal pro sebe.

Stejně tak jsem si nechal pro sebe i to, že než jako policajt nad takovým svinstem přivírat oč, tak jím radši nebudu vůbec.

Za to mi to fakt nestálo.

Šel jsem do toho s úmyslem lidem pomáhat a ne ignorovat takový sráče jako je Slizák.

Nezbývalo mi, než si zabalit svých pět švestek a vyrazit na střídací lavici. Věděl jsem ale, že tak jednoduchý to nebude a že si to pěkně vyžeru. Krupička nebyl z těch, co by se rval do krve za svoje lidi. Ostatně s tímhle vědomím jsem do toho šel, když jsem to místo na oddělení přijímal.

S tímhle jsem do toho šel, když se za mě Hrách přimlouval. A taky mi bylo jasný, že další na řadě ve řvaní bude právě on.

Vstoupil jsem do směsice cigaretovýho dýmu, potu, parfému a různorodýho chlastu, která se ve Šmejkárně dejchala místo vzduchu. Teď na večer tu bylo plno. Stoly natřískaný, nádobí cinkalo, chlapi se přeřvávali jeden přes druhýho a postarší na krátko ostříhaná servírka se to všechno snažila ukočírovat.

Hrách seděl v rohu.

Sám.

Zarostlej chlap v tmavý kostkovaný košili, kterej před sebou měl rozložený noviny a rozpitou dvanáctku.

Svět o něj zájem nejvil.

A on nejevil zájem o svět.

Alespoň na první pohled.

Ve skutečnosti jsem věděl, že tu ochranitelskou jiskru policajta má pořád ještě v sobě. Jen už ji nedával tak moc najevo.

Ten chlap byl pro mě legenda.

Vzor, kterej kdysi jednoho mladýho kluka chytnul za uši, nakopal ho do zadku a nasměroval ho na dráhu policajta.

Přisedl jsem si, aniž bych se ho na to dovolil.

„Pořád jsi stejně drzej, Matěji.“ Ozvalo se zpoza novin.

„Už asi jinej nebudu.“

Hrách si povzdechl.

„Víte to?“

„Co myslíš?“

„Vy víte.“

„Jestli myslíš to, jestli mi volal totálně nasranej Krupička a ptal se mě, co jsem mu na oddělení doporučil za magora, co rád mlátí lidi, tak jo, volal.“

„Nebylo zbytí.“

„To má být tvoje obhajoba?“

„Ne... já...“

Hrách rozboural novinovej paravan a položil ho přehnutý na stůl.

Jedno se starému policajtovi muselo nechat. S holícím strojkem opravdu nebyli přátelé. A ty jeho oči pořád byly modré jako skleněné kuličky.

„Jaký je rok?“ zeptal se mě Hrách.

„1994,“ odvětil jsem.

Hrách přikývl. „A od revoluce uplynulo...“

„Pět let.“

„Pět let. A před pár rokama bylo úplně běžný, že člověk dostal u výslechu nakládačku. Nebo skončil v lágru.“

„Nechápu, kam...“

Hrách povytáhl obočí. „Ale no tak. Takovej debil zase nejsi.“

„Policajty měli všichni za hajzly. Za hajzly, co slouží režimu. Ale ne lidem.“

„Tak jest, můj mladý padawane,“ napodobil Hrách mistra Yodu. „A mají nás tak zafixovaný pořád. Jak si myslíš, že to vypadá před lidma, když si zahraješ na Clinta Eastwooda a jen tak vykopneš někomu dveře a přerazíš mu ruku obuškem?“

„Na hovno.“

Hráchovy oči zajiskřily. „Gratuluju, konečně sis vytáhl hlavu z prdele a začal jsi přemýšlet. Když to s touhle evolucí půjde dobře, jednou z tebe bude docela dobrej detektiv.“

„Ten chlap by ji zabil. Musel jsem zasáhnout...“

„Musel jsi leda tak hovno. Zvlášť, když jsi neměl oprávnění na to ty dveře vykopnout. Ani na to další.“

„Kdybych tam nevlítl, tak...“

„Matěji,“ zapálil si Hrách cigaretu. „Nejsi Superman. Ale policajt. A pro tebe a zvlášť v týhle době platí určitý zásady, jinak je celá policie v hajzlu.“

„Dáte si něco?“

Za zády se mi ocitla servírka. Podíval jsem se na ni. „Colu.“

Odkvačila.

Hrách si povzdechl.

„Co?“ zeptal jsem se.

„Kdy začneš pít konečně pivo?“

„Nikdy. Nemám rád alkohol,“ odvětil jsem.

„Jsi divnej.“

Pokrčil jsem rameny.

Od alkoholu a cigaret jsem se držel celý život. A rozhodně jsem s tím nehodlal začínat. Ani s jedním.

„Myslíte si, že mě vyrazí?“

„Těžko říct. Dej tomu čas. A hlavně už neproveď žádnou kravinu.“

Příští kapitola vychází 1.12. 2019

Autor: Martin Stručovský | neděle 17.11.2019 6:53 | karma článku: 9.74 | přečteno: 246x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 263 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 314 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 18.13 | Přečteno: 381 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 484

Knižní recenzent, šéfredaktor deníku Sarden. Autor detektivek Bez duše a Zavátá sněhem

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...