O Erilianu, respektive jeho prvním díle (Město čarodějů) jsem tu psal někdy minulý rok. Krátce po jedničce se mi do spárů dostal díl druhý (Kouzla na obzoru), tenkrát jsem byl ale líný dělat na něj recenzi. No a teď je tu trojka s podtitulem Střípky hvězd, která vyšla před půl rokem v nakladatelství Cooboo. Tentokrát jsem se rozhodl raději recenzi napsat dřív, než budu chtít jako pohádkový Honza zalézt na pec a nic nedělat.
Pokud jste se s Erilianem Terezy Janišové ještě nesetkali, pak vězte, že je to série velmi netradiční. Jasně – i tady najdete propriety, které jsou pro fantasy literaturu typické. Předně je to zajímavý fikční svět s vlastními zákony, který si autorka vymyslela a dostala na papír. Dál jsou to různé fantasy bytosti, mezi nimiž nechybí čarodějové, kteří jsou, jak možná názvy prvních dvou dílů napověděly, ústředními postavami celého cyklu. A v neposlední řadě je to samozřejmě chytlavý příběh, který čtenář louská s napětím od první do poslední stránky. Nyní tedy nastává chvíle odpovědět na položenou otázku – v čem je celá série Terezy Janišové netradiční? Formou. Celá trilogie totiž vypráví příběh jedné kouzelnické rodiny (s trochou nadsázky by se dalo říct, že je to taková Sága rodu Forsytů na fantasy způsob), respektive generace tří dívek/žen. V Městě čarodějů (první díl) je hlavní hrdinkou Kiara, ve druhém díle (Kouzla na obzoru) ji ale v hlavní roli střídá její dcera Zia, která je, jak hádáte správně, ve třetím díle (Střípky hvězd) nahrazena vlastní dcerou Fínkou. Všechny tři hlavní hrdinky mají nadání pro nějaké umění, všechny tři mají rády dobrodružství a všechny tři se většinou dostanou do pěkné šlamastyky. Především ve druhém díle je vidět kontrast mezi Kiarou a Ziou – matka jako kdyby najednou neměla pochopení pro dceřina mladistvá dobrodružství a zapomněla jaké to je, když jste mladý a chcete si užívat života. Ostatně během četby aktuální části mě napadlo, jestli ta série není především o rodině a o tom, že mít velkou rodinu, je ten největší dar, jakého se může člověku dostat.
Čím se ještě série vyznačuje, je jakési střídání historických epoch. A protože Kouzla na obzoru nejvíce evokovala viktoriánskou Anglii, tak Střípky hvězd jsou stylizované do retra 20. století. Celé město Erilian jako kdyby se od poslední návštěvy změnilo mávnutím kouzelného proutku. Ulicemi města se táhnou koleje, po kterých se prohánějí tramvaje, v klubech hraje jazzová hudba, pánové chodí v oblecích a dámy v krásných šatech. A v téhle době se odehrává příběh mladé Fínky, která se umí skvělá ohánět dýkami, hraje na housle a právě nastupuje na univerzitu, aby studovala magii. A za nocí se toulá po městě v převleku, aby hrála tajemnou Hru – placebo, díky němuž rozbijí alespoň trochu nudnou realitu všedního dne. Jenže jak už to tak bývá, dobrodružství si člověka vždycky najde...
Spisovatelka Tereza Janišová se od prvního románu neuvěřitelně vypsala. Nyní má skutečně vybroušený styl a má dar vyprávět. Má dar vyprávět poutavě a chytnout si čtenáře hned na první stránce. Jenže v některých momentech je vidět, že jí mantinely, které si ve svém světě nastavila, už nestačí a musí se krotit, aby nerozbila na padrť kouzelnou auru, která ho naplňuje. To se jí naštěstí daří dobře, ale nezbývá než doufat, že Janišová příště přijde s něčím, kde se bude moct rozjet tak, jak by si přála. Ačkoliv poslední stránky Střípků hvězd nasvědčují tomu, že nás minimálně ještě jedna výprava do tohohle světa kouzel v budoucnu čeká. Na každý pád ale Janišová napsala svoji nejlepší knížku a bude teď zajímavé sledovat, s čím přijde příště. Osobně se nemůžu dočkat.
Střípky hvězd
Janišová, Tereza
Nakladatel: Albatros Media - CooBoo
Obálka: Petr Vyoral
Redakce:
Rok vydání: 2014
Počet stran: 320
Rozměr: 150 x 210
Provedení: hardback
Cena: 269 Kč
